Psí úzkost z odloučení

Musíte-li svého psa nechávat samotného, může se u něj objevit úzkost z odloučení, obvykle způsobená přílišnou závislostí na majiteli. Může jít o důsledek příliš brzkého odstavení štěněte, opuštění psa, nebo vše může vycházet jednoduše z povahy daného jedince.

Necháte psa doma samotného jen na 20 minut, abyste si skočili do obchodu, a než se vrátíte, stihne vyprázdnit na podlahu v kuchyni odpadkový koš, roztrhat polštář nebo se vyčůrat v předsíni? Pokud se u Vašeho psa toto chování objevuje často, může trpět úzkostí z odloučení.

Přílišná závislost

Úzkost z odloučení je u psů běžným jevem a obvykle ji způsobuje přílišná závislost na majiteli. Tato závislost může být důsledkem příliš brzkého odstavení štěněte, opuštění psa, nebo vše může vycházet jednoduše z povahy daného jedince.

Jde o složitý stav, který však lze léčit. A s trochou trpělivosti se Vám podaří destruktivní chování spojené s úzkostí z odloučení zcela překonat.

Jaké příznaky sledovat

Chování obvykle související s tímto problémem zahrnuje močení a/nebo kálení na nevhodných místech, destruktivní kousání nebo škrábání, nadměrné štěkání nebo kňučení, odmítání krmiva nebo vody či kousání nebo olizování sebe sama.

Po návratu domů Vás také pes obvykle dlouho a příliš horlivě vítá.

Trest není řešením

Trestání Vašeho psa je to poslední, co byste měli v této situaci dělat. Pes si nebude schopen spojit nepořádek, který ve Vaší nepřítomnosti udělal, s trestem, který přijde několik hodin poté. Můžete mít pocit, že se bude pes chovat provinile, ale půjde pouze o jeho submisivní chování – psi necítí vinu, ale dokáží předvídat trest.

Pohled do země, ocas zastrčený mezi nohama, plazení nebo odhalování břicha – takto Váš pes pouze vyjadřuje podřízenost, nikoli vinu. V zásadě Vám naznačuje: „Já vím, že jsi tady pán. Nebij mě.“ Trest pouze řeší příznaky úzkosti z odloučení, ale nikoli její základní příčinu.

Příchody a odchody

Nejlepším způsobem, jak tento problém řešit, je snížit závislost a úzkost, kterou Váš pes pociťuje. Pes by si měl jednoduše přivyknout na to, že lidé do domu přicházejí a zase z něj odcházejí.

Při odchodu se neuchylujte k žádnému zdlouhavému loučení, protože tak úzkost psa pouze zhoršíte. Stejně tak při příchodu jej lehce pozdravte, až se uklidní.

Můžete i cvičně vyzkoušet pár příchodů a odchodů z domu, aby si pes na tyto Vaše pohyby mohl zvyknout. Učiňte tak několikrát denně a provádějte všechno tak, jako byste skutečně odcházeli.

Zacinkejte klíči, vezměte si tašku nebo batoh, oblečte si bundu a vyjděte ze dveří. Klidně můžete i nasednout do auta a objet blok. Za minutku nebo dvě se vraťte.

Jakmile si pes začne na tyto malé výlety zvykat, postupně je prodlužujte. Chcete dosáhnout toho, abyste mohli opustit dům a opět se do něj vrátit, aniž by se Vašeho psa mezitím zmocnil záchvat vzteku nebo doma cokoli zničil.

Jakmile jej budete moci nechat samotného přibližně na hodinu, měli byste mít celkem jistotu, že zvládne i celé dopoledne nebo odpoledne.

Prostě jej ignorujte!

Pokud budete mít se svým psem i nadále problémy, bude nejspíš nutné řešit přímo jeho závislost. Není to nic snadného, protože tento postup vyžaduje, abyste svého psa jeden či dva týdny ignorovali.

Požádejte někoho jiného, aby jej krmil, venčil a hrál si s ním. Nebo ještě lépe, aby tyto činnosti provádělo více lidí. Nebude snadné Vašeho psa ignorovat, obzvlášť pokud se bude zoufale doprošovat Vaší pozornosti. Ale za pár týdnů zjistíte, že je na Vás mnohem méně závislý.

Jako vždy, pokud máte se svým psem potíže, poraďte se s veterinářem, který bude schopen zjistit, zda je špatné chování Vašeho psa způsobeno úzkostí z odloučení nebo nějakým zdravotním problémem.

Možná Vám i bude moci doporučit kvalitního odborníka na chování psů, který by Vám mohl pomoci problém vyřešit.